Domovem tohoto druhu jsou severoamerická jezera, odkud byl do Evropy dovezen koncem 19. století s dalšími druhy ryb. U nás je rozšířen jen v některých potocích a řekách, vyskytuje se rovněž v horských jezerech a vhodné podmínky nachází i v některých menších údolních nádržích.

Siven u nás vytváří ojedinělé samostatné populace v pramenných částech toků nebo v úsecích s poměrně chladnou vodou, proto mu vyhovují mu i horská jezera a některé menší údolní nádrže. Snáší též kyselé vody s nižší hodnotou pH. Daří se mu i v ostatních vodách, kde žije pstruh obecný a v příznivých podmínkách se mu vyrovná rychlostí růstu. Zdržuje se v otevřené vodě a nepotřebuje proto tak členitý tok jako pstruh obecný. Hlavní složkou jeho potravy jsou především larvy vodního hmyzu, v nádržích i zooplankton, u větších jedinců se objevují v potravě i drobné ryby. Růst sivena je v příznivých podmínkách, zejména v nádržích, poměrně rychlý. Pohlavně dospívá ve stáří 2-3 roků, tření nastává v říjnu až listopadu. Vytírá se v proudivých úsecích se štěrkopískovým dnem a stejně jako pstruzi vytlouká na dno hnízdo, kam ukládá jikry. Na 1 kg hmotnosti samice připadá asi 2000 jiker. Vývoj jiker trvá při normálních teplotách vody přibližně 100 dnů. Siven americký je u nás uměle vytírán a na korytech či rybníčcích odchováván do stáří 1 roku, následně slouží tento roček k zarybňování.

Tělo sivena je vyšší než u pstruha obecného, ze stran je zploštělé. Přítomna je pro lososovité ryby také charakteristická tuková ploutvička. Hlava má koncová, silně rozeklaná ústa s ozubenými čelistmi. Ústní dutina má červeně zbarvenou výstelku. Šupiny jsou velmi drobné a hluboko zapuštěné v kůži, tělo je proto na pohmat hladké a kluzké. Siven je nejpestřeji zbarvenou lososovitou rybou našich vod. Hřbet je olivový až modrozelený, mramorovaný, boky jsou světlejší a břicho oranžové až načervenalé. Na bocích a často i na hřbetě jsou žluté, modré nebo karmínové skvrny. Tóny i zbarvení je různé u populací z různých vod a mění se i v průběhu roku. Prsní břišní a řitní ploutve jsou načervenalé, lemované charakteristickým výrazným bílým a černým proužkem. Se pstruhem obecným se vzácně kříží a potomstvo je podle zbarvení nazýváno „tygrovitá“ forma.