Původně se tento druh vyskytuje v západní části severní Ameriky, kde žije v horských potocích, velkých řekách a v příbřežní části oceánu. Vytváří tam řadu forem, podobně jako v Evropě pstruh obecný. V roce 1880 byly importovány do Evropy jikry pstruha duhového a brzy nato se dovezly i k nám. Pstruh měl původně obohatit faunu našich tekoucích vod, ale ukázalo se, že až na výjimky se v našich tocích nevytvořily populace, které by byly schopny existence bez vysazování a doplňování násadou. Snaha o vysazování tohoto druhu do tekoucích vod s výjimkou úseků a řek, kde se již osvědčil, je neefektivní a neekonomická. Na rozdíl od většiny toků se pstruh duhový osvědčil v uzavřených nádržích o velikosti až do 100 ha, a to zejména v prvních letech po napuštění, kdy se vytváří velké množství zooplanktonu. Dovozy jiker pstruha duhového do Evropy a k nám jsou realizovány i v současnosti, přičemž jde hlavně o linie s požadovanými vlastnostmi, například se jedná o formu „kamloops“, která je vyšlechtěna pro produkci konzumní ryby intenzívním výkrmem.

Pstruh duhový je druh, který snáší i teplejší vodu s dostatečným obsahem kyslíku. Nemá nároky na úkryty a jako stanoviště mu vyhovuje volná klidná vodám zejména v nádržích, kde žije v menších hejnech. Je velmi žravý, v tekoucích vodách se živí hlavně larvami vodního hmyzu a náletovým hmyzem, v nádržích tvoří hlavní složku jeho potravy zooplankton a vodní měkkýši. Větší jedinci, zejména nad 30 cm, se živí i menšími rybkami. Pstruh duhový je krátkověkou rybou, dožívající se ve volné přírodě 3-6 roků, ojediněle až 10 let. Pokud má dostatek potravy, roste velmi rychle, zvláště ve stojatých vodách. V prvních 3 letech pohlavně dospívá, tření probíhá od konce března do první poloviny května. K výtěru dochází v proudech, kde samice a v menší míře i samec vytloukají do štěrkopískového dna miskovitou prohlubeň, do níž jsou ukládány jikry. Bylo pozorováno i tření v nádržích na písčitém dně. Na 1 kg hmotnosti samice připadá 2500-8500 jiker a vývoj oplozených jiker trvá v závislosti na teplotě vody 35-45 dní.

Tělo pstruha duhového je poměrně vysoké, ze stran zploštělé, podobně jako u sivena. Klínovitá hlava je kratší, čelisti jsou ozubené, koutky úst sahají až pod oko. Ploutve jsou normálně uspořádány a je přítomna tuková ploutvička. U formy „kamloops“ se projevují degenerativní znaky, např. zkrácení a zvlnění ploutví. Zbarvení je poměrně variabilní, hřbet je obvykle modře či olivově zelený, boky stříbřité, břicho bílé. Středem těla probíhá růžový či načervenalý pás, výrazný zejména u samců a na hřbetní a ocasní ploutvi jsou poměrně hustě rozmístěny černé skvrny.