Můj Lov

Můj Lov
 
Jak jsem znovu potkal ryby
(25.01.2008, Reportáže)

Je tomu už nějaký ten pátek, co jsem jako malý kluk našel pod stromečkem svůj první prut s navijákem značky Rex. Od té doby mi rybaření poskytlo spoustu příjemných zážitků a já jsem dodnes tátovi vděčný, že mě do tohoto světa přivedl.

 

 

Toto ovšem netrvalo věčně. Přišla doba, kdy jsem si začal vydělávat na živobytí a později i rozhodnutí odejít za prací do kraje, kde člověk bude náležitě finančně oceněn. S tímto ochodem jsem pověsil také rybařinu na pomyslný hřebík. Víkendové návštěvy rodného města jsem se snažil využít k tomu, abych byl s rodinou a přáteli a na rybařinu se už prostě nedostávalo volného času. Na začátku minulého roku se ovšem něco změnilo. Táta se mi několikrát zmínil o tom, že se svým známým začali navštěvovat soukromé vody a že se jim na těchto výpravách podařilo ulovit ryby zajímavých rozměrů, které na našich malých vodách v okolí jsou spíše vzácností. Bez mučení se přiznám, že mě začaly svrbět ruce a začal jsem si opět vybavovat to vzrušení, když jsem měl na háčku pěknou rybu a bojoval s ní o každý centimetr vlasce.

V květnu bylo rozhodnuto, táta opět plánoval další výpravu, tentokrát byla cílem výpravy východočeská Polička, tak jsem si na internetu rychle ověřil, že k lovu nepotřebuji povolenku, kterou jsem již 6 let nevlastnil a po rychlé kontrole svého rybářského vybavení a zjištění, že vše je stále tak nějak funkční, jsem se rozhodl, že se k výpravě přidám. Byl jsem natěšený jako malý kluk, protože se současně mělo jednat o můj první lov přes noc. K vodě jsme dorazili v odpoledních hodinách, místo bylo vybráno už z předchozích výprav, takže jme nanosili veškeré vybavení, v chatě zakoupili povolenky a čekali na půlnoc, od které mělo začít naše chytání. Bylo dost času, takže jsem měl možnost projít se po okolí a zjistit situaci, jak jsou na tom ostatní rybáři se záběry. Získané informace nebyly moc příznivé, za předchozí tři dny se vytáhli pouze tři kapříci. Začal jsem tušit zradu, ale stále jsem věřil, že se to obrátí a my si zachytáme. Přestože jsme se přes den opalovali na příjemném jarním sluníčku, v noci přivanul studený vítr a tak nám nezbývalo nic jiného, než posbírat všechny kousky oblečení, které jsme měli k dispozici, aby jsme se alespoň nějak zahřáli. Odbila půlnoc a pleskání o hladinu a postupné rozsvěcování svíček a čelovek nám prozradilo, že u vody nejsme sami. Další novinkou byl pro mě lov na boilies, který se v dobách mé aktivní rybařiny v podstatě nepoužíval. V noci jsem měl sice několik záběrů, ale jak jsem záhy zjistil, měl jsem pře sebou několik utopených kořenů, takže jsem se po třetím utrženém návazci musel přestěhovat. Po přestěhování záběry ustaly a ani táta na tom nebyl lépe. Začalo svítat a my stále neměli žádný úspěch. Na snídani u chaty jsme měli možnost bilancovat s ostatními rybáři. Potvrdily se naše domněnky, ryby opravdu neberou a vypadá to, že to není jen tím, že je měsíc v úplňku. Ráno přijela parta rybářů z jižní Moravy. Usídlili se hned vedle nás a tak jsme zapředli rozhovor. Dostali jsme tip na jinou soukromou vodu, kde se dají chytnout větší ryby. Tou vodou byla přehrada Jestřabice a my měli jasno, kam se po neúspěchu na Poličce příště vydáme.

Výpravu na Jestřabici jsme si naplánovali hned na další týden. Tentokrát jsme vyráželi v brzkých ranních hodinách. Vodu jsme samozřejmě neznali, takže jsme se vydali na obhlídku, než se otevře chata a začnou se prodávat povolenky. Hlavní břeh pod chatou byl plně obsazen nočními lovci a na protější stranu se nám moc nechtělo, takže jsme se usídlili na výběžku vedle trdliště. Dle informací, které jsme získali od party z Poličky se tu také vyskytují jeseteři. Tuhle rybu jsem nikdy předtím neviděl na živo, takže jsem doufal, že se mi poštěstí ji alespoň spatřit, když už ne chytit. Začali jsme s chytáním a už po prvním náhozu bylo jasné, že tato voda je jiná. Ryby se nijak neostýchaly a braly celkem pěkně. Po několika hodinách se za námi podívalo několik cejnů a občas se spletl i menší kapřík. Ti větší se nám ovšem úspěšně vyhýbali. Na protějším břehu měli více štěstí, nejspíše tam měli zakrmeno již delší dobu a také věděli, na co jsou tu ryby zvyklé. Já jsem u cejnů a malých kapříků sice slavil úspěchy s červy a dipovanými kuličkami, ale větší ryby si žádaly něco jiného. Kolem poledne začalo být rušno kolem trdliště. Rybáři na obou stranách začali chytat větší kapry a pak to přišlo, jeseter o délce kolem 130 centimetrů. Proběhlo pár focení rybáře, který jej ulovil a jeseter putoval zpět do vody. Po nějaké době začal táta slavit určité úspěchy u větších kaprů s boilisovými kuličkami. Na břeh se podívalo několik kaprů kolem padesátky, ale trofejní ryby nám zůstávaly stále zapovězeny. Pozdě večer, kdy už bylo nutné svítit, jsem se nakonec dočkal překvapení v podobě sumečka amerického, kterému zachutnal předložený rohlíkový boilies. Na konci dne jsme byli příjemně unaveni, ovšem šťastni, výprava se povedla a my věděli, že jsme na Jetřabici, které dal táta familiérní přezdívku „Orlov“, protože si to pravé jméno nemohl pořád zapamatovat, podíváme i na některé z dalších výprav.

Během těchto dvou výprav jsem byl zcela pohlcen znovu objeveným kouzlem rybařiny. Měl jsem také možnost poznat, že se za tu krátkou dobu, kdy jsem k vodě nechodil, mnohé změnilo. Začalo se chytat na boilies, objevila se úplně nová technika lovu pomocí feederu, jako návazce se začaly používat šňůry místo silonu, tím se také více rozšířily háčky s očkem, poznal jsem pípáky a současně mi hned začaly lézt na nervy, místo klasických vidliček se začaly používat různé stojany, teleskopické pruty byly vyměněny za děličky, začal se prosazovat způsob lovu „Chyť a pusť“, začaly se používat podložky pod ryby a obecně se více začalo dbát na to, aby se s rybou zacházelo co nejšetrněji. Také mě překvapilo, jak moc se rozšířila komunita rybářů, kteří jsou aktivní i na internetu a velmi se mi zalíbil nápad prezentovat fotografie, ať už svých trofejí nebo i jiných zajímavých momentů. Tohle byl také zárodek nápadu, že bych mohl využít svých dosavadních znalostí a vytvořit stránky pro rybáře, kterým voda učarovala stejně jako mě.

Diskuze k tomuto článku

‹‹ Zpět na Reportáže

 

Můj Lov
 
         
Uživatel
Přezdívka

Heslo

Registrace  Změna hesla
         
   
         
Reklama
         
 
         
Dnes
Sobota 22. září 2018
svátek má Darina
         
 
         
Předpověď počasí

         
 
         
Servis
Přidat do oblíbených

Naše ikonka:
Můj lov

The query: SELECT COUNT(*) FROM mujlov_useronline WHERE ip="54.92.190.11"
Has generated error: 144: Table './d38273_mujlov/mujlov_useronline' is marked as crashed and last (automatic?) repair failed