Můj Lov

Můj Lov
 
Pstruh obecný (Salmo trutta)
Čeleď Lososovití
  • Slovenský název: Pstruh obyčajný
  • Anglický název: Trout
  • Německý název: Forelle
Pstruh obecný (Salmo trutta)

Pstruh obecný je původně mořským druhem, který migruje na tření do řek obdobně jako losos. Pstruh obecný mořský k nám kdysi táhnul Labem a na Slovensko Dunajcem. Vodní stavby ovšem jeho cestu definitivně přehradily. Část potomstva z vytřelých jiker pstruha obecného mořského zůstala natrvalo v potocích a řekách a byla základem pro dnes u nás žijící formu pstruha obecného potočního. Pokud se pstruh obecný dostane do jezera či údolní nádrže, vytváří tam další formu – pstruha obecného jezerního. Jednotlivé formy mají určité vlastnosti fixovány (např. zbarvení, stěhovací pud, nástup pohlavní dospělosti), ale ne trvale. Dovezeme-li pstruha obecného mořského a zabráníme mu v migraci do moře, během jedné či dvou generací se změní ve formu potoční. Obdobně z potoční formy vzniká v jezerech během jedné až tří generací forma jezerní.

Vyhovují mu čisté tekoucí vody s dostatkem kyslíku a pevným dnem. Vyžaduje členité prostředí, úkryty a proudové stíny. Pstruh obecný má výrazné teritoriální chování, trvale obsazuje a brání svůj domovský okrsek, vymezený do značné míry dosahem jeho zraku. Vhodné prostředí nachází i ve chladnějších údolních nádržích. Hlavní část jeho potravy tvoří bentické organismy – larvy chrostíků, jepic, pošvatek a další vodní živočichové. Také sbírá hmyz spadlý na vodní hladinu, červy, dešťovky a nepohrdne ani jikrami cizího či vlastního druhu ryb. Větší jedinci loví též menší rybky a žáby. Ve stojatých vodách tvoří část potravy zooplankton.

Pstruh obecný má vřetenovité, svalnaté tělo, přizpůsobené životu v proudu, je ze všech stran mírně zploštělé či zaoblené a přechází v klínovitou hlavu, tupě zakončenou. Koncová ústa jsou hluboce rozštěpená, až pod oko. Jak ve tvaru těla, tak i ve zbarvení je pstruh obecný tak variabilní jako žádná naše ryba. Na jedné straně se můžeme setkat s jedinci s vysokým a krátkým tělem, na průřezu oválným či zploštělým, na druhé straně jsou jedinci s tělem protáhlým a nízkým, nebo mají tvar těla mezi oběma uvedenými extrémy. Ploutve mají klasické umístění, typická je tuková ploutvička. Ocasní ploutev nemá výrazný střední výřez, je většinou zakončena rovně či jen mírně vyhloubena. Hřbet bývá zbarven zelenohnědě, jindy žlutočerně existují však i další barevné varianty. Břišní části bývají vždy světlejší, s odstíny do žluté či špinavě bílé. Na hřbetě, na bocích i na hřbetní a tukové ploutvičce bývají červené skvrny, které zejména na bocích jsou světle lemovány. Jindy tyto skvrny mohou chybět anebo mají jiný odstín. U jezerní formy červené skvrny vždy chybějí, na hřbetě, na hlavě a na ploutvích jsou však rozmístěny tmavé tečky a tělo je zejména na bocích stříbřité. Samci pstruha obecného mají delší hlavu než samice, u starších jedinců se objevuje hákovitě zahnutá spodní čelist.

‹‹ Zpět na Atlas ryb

Můj Lov
 
         
Uživatel
Přezdívka

Heslo

Registrace  Změna hesla
         
   
         
Reklama
         
 
         
Dnes
Neděle 24. září 2017
svátek má Jaromír
         
 
         
Předpověď počasí

         
 
         
Servis
Přidat do oblíbených

Naše ikonka:
Můj lov

Online 2 návštěvníci.
         
 
Novinky |  Můj lov |  Trofeje |  Články |  Atlas ryb |  Prodejny |  Odkazy |  Diskuze |  Všeobecné podmínky  © 2017 Pavel Hrabal, hosting Wedos.